Slohovka- vypravování
SLOHOVÁ PRÁCE - VYPRAVOVÁNÍ
TUNEL
Mario vlakem jezdíval každý den do práce a z práce a vždy potkával postaršího muže. Jmenoval se Carlo a společně se slepeckou holí a psem dělal Mariovi společnost. Bavili se spolu o všem možném. Pokaždé dokázali vymyslet jiné téma a Mario popisoval Carlovi, jak to venku vypadá a jaký pohled se může člověku naskytnout z rychle jedoucího vlaku. Carla to velmi zajímalo a s chutí vychutnával každou jízdu s Mariem, doušek po doušku. A tak spolu jezdívali den za dnem a čas rychle plynul.
Jednou v pondělí ale nastoupil Carlo do vlaku bez své hole a psa. Mario se velmi divil. Copak se stalo? Kde má hůl a psa? Carlo začal Mariovi vysvětlovat, co se mu o víkendu přihodilo. Prý se mu začal vracet zrak. Ještě sice nevidí nejlépe, ale chtěl si už vyzkoušet cestu aniž by mu pomáhali jeho slepečtí pomocníci. Vždyť cestu už znal nazpaměť, tak proč by to nezkusil? Po delší době již viděl Carlo velmi dobře. Zrak se mu zázračně uzdravil.
O víkendu se Mario s Carlem domluvili, že spolu pojedou do lesa na hříbky. Carlo se velmi těšil. Pojedou vlakem, jak jinak, ale tentokrát po jiné cestě. Jinou krajinou. Carlo byl rád, že se podívá také na jiná místa, než jen na která byl zvyklý. Den D nastal. Kamarádi se sešli na nádraží a společně nastoupili do vlaku. Krajina, kterou projížděli byla nádherná a prosluněná zářícím sluncem a Carlo tím vším byl velmi oslněn. Vždyť skoro celý svůj život prožil v temnotě. Jeho nadšení však nemělo dlouho trvat. Vlastně i Mariovo štěstí mělo být během pár chvil ukončeno.
Vlak vjel do tunelu, ale světla ve vagóně nesvítila. Všude byla tma a ticho. Najednou hrozný křik. Carlův křik. Čtyři ruce se ve tmě perou o nějaký předmět. Opět hlasitý výkřik. Ticho. Světlo. Vlak vyjel z tunelu.
Na sedadle leží Carlo a vedle něj nůž. Naproti němu vyděšený Mario. Lidé okolo začali křičet a někdo zatáhl za záchrannou brzdu. První pomoc, která byla okamžitě přivolána už nemohla Carlovi nijak pomoci. Maria, který stále nemohl pochopit, co se stalo, si odvedla policie. Ve vězení mi potom vše vyprávěl.
Co se tedy stalo? Když vjel vlak do tunelu a nastala tma, Carlo se polekal, že zase oslepl. Už se ale nemohl smířit s tím, že by měl žít tak jak dřív. Nechtěl se již vrátit zpět do minulého života. Vzpomněl si, že má Mario v kapse u bundy nůž na hříbky. Ve chíli jej přepadla děsivá myšlenka. Vrhl se na Maria, aby ukořistil jeho nůž. Mario se snažil Carlovi zabránit, i když nevěděl, co má v úmyslu. Nakonec Carlo vyrval Mariovi nůž z kapsy a zbytek už víte. Celá vina pak naneštěstí padla na Maria. Tak tu teď společně sedíme a máme dost času, abychom o tom mohli přemýšlet.
Gabriela xxx
Kvarta A
2005
Páni ...
(Katka, 4. 12. 2008 13:37)